
Rychle zběsile 3
Auta, frajírci a roštěnky se vrací. Máme nového hlavního hrdinu a také nové prostředí, protože se děj tentokrát přestěhoval do Tokia. Jenomže se nabízí otázka, zda někdo něco takového ještě vůbec potřeboval.
Překvapení se nekoná. Všechna očekávání byla beze zbytku naplněna. Třetí Rychle a zběsile je totiž přesně takové, jaké bylo předpovězeno již na základě prvních trailerů, tedy špatné a zbytečné. Jenomže to bychom hodně předbíhali, takže pěkně zařadíme zpátečku a dáme si všechno hezky po pořádku. Psal se rok 2001 a do kin se přiřítila podívaná, která ukázala, že když se spojí jednoduchý, ale rozhodně ne hloupý scénář, schopný režisér, neokoukané roštěnky, pěkné káry a Vin Diesel, tak z toho všeho může vypadnout sakramentsky zábavná oddechovka, která dokonce u mnoha autofilů může nabýt jakéhosi kultovního statutu. Toho roku prostě a jednoduše vzniklo první Rychle a zběsile, které sice nepřepsalo filmové dějiny, ale diváky uspokojilo spolehlivě, a ti zase na oplátku potěšili producenty (položte si vedle sebe rozpočet 38 miliónů a celosvětových 207 miliónů vydělaných - je potřeba něco dodávat?).

Bohužel existuje jedno rčení, které říká, že by se železo mělo kout dokud je žhavé. Bohužel podruhé: Většina filmových producentů toto přísloví samozřejmě moc dobře zná. A tak dva roky po jedničce vzniká "2bad2watch" Rychle a zběsile 2. Největší radost měli znovu producenti. Raketový nástup (přes 50 miliónů za první víkend) tehdy zacloumal nejedním hráčským kontem na HSX.com (Hollywood Stock Exchange) a dvojka se nakonec stala ještě úspěšnějším filmem než její předchůdce (tržby dokonce okolo 236 miliónů). Jenomže to byla veškerá aktiva. Diváci i novináři totiž tenkrát brblali v množství větším než velkém, přičemž se éterem nejčastěji šířilo slovo zbytečnost. Nakonec se ale stalo očekávatelné. Spokojenost studia zvítězila, a tak právě v těchto dnech do našich kin přichází trojka. Ta si s sebou zpoza oceánu nese nedobré ohlasy, a tentokrát ani ti diváci nikoho neobšťastnili (doma doposud nějakých osmapadesát, což je skoro stejně jako první víkend dvojky).

U filmů jako je Rychle a zběsile 3 můžeme veškeré hodnocení shrnout do tří položek, které jsou zhruba následující. Tou první je samozřejmě obsazení, většinou čítající desítky nádherně vypadajících lidí. Druhou je nabušená obrazová stránka. A tou třetí pochopitelně zvuková, sestávající ze soundtracku, který plně reflektuje momentálně frčící hudbu (což znamená, že zde ve vyváženém poměru narazíte na nějaký ten hip hop, r´n´b či nějakou ostrou kytarovku, popřípadě také na nějaký chytlavý, ale velmi rychle zapomenutelný housík). Když se zastavíme u složky první, tak zjistíme, že už hned na startu tvůrci získávají záporný bodík. Veškeré osazenstvo sice splňuje fyzické parametry, jenomže u těch ostatních už je to horší. Všechny postavy tak můžeme rozdělit do dvou, maximálně tří kategorií. Jednou z nich je nesympatický namachrovaný idiot - náhrada za Paula Walkera z prvních dvou dílů - naprosto dřevěný Lucas Black (který vypadá určitě na třicet, ale má mu být osmnáct) a také jeho Nemesis D.K. (Sung Kang). Další kategorií je nesympatický loser - Lucasův parťák Bow Wow, který nám od Jako Mike trošku vyrostl, a mimo jiné je zde jeho postava majitelem jednoho z nejujetějších aut, co jsem kdy viděl. Poslední kategorií jsou postavy ženské. Ty zde ale většinou slouží buď ke startování závodů, nebo k vytváření problémů hlavní postavě.

Našlo by se plno snímků o autech či motorkách, u kterých vím, že jsou naprosto přiblblé, ale přitom se na ně někdy moc rád podívám kvůli jejich vizuální stránce (Motorkáři nebo šílenost Torque). Jenomže trojka ztrácí i zde. I její vizuály jsou totiž velkým zklamáním. Trailery i některé obrázky z filmu slibovaly zajímavou výtvarnou stylizaci, kterou ovšem výsledek nenaplňuje. Nepamatuji si na jediný záběr, který by mě alespoň trošku donutil zajásat nad něčím, co jsem nikdy předtím neviděl (kamerové průlety motorem v jedničce, zběsile poletující kamera mezi auty ve dvojce). Ok, přiznávám, že zde máme sledování závodů skrze mobily. Z tohoto "fíglu" byla snaha vytřískat maximum. Takže kamera prolítne kolem mobilu, aby hned na to plynule přešla z mobilního videa zpět do reálu a pak zase do mobilu. Jenomže ono to moc dobře nevypadá a chválit něco jenom kvůli tomu, že to je zrovna teď "in", taky nebudu. Smutně tak musím konstatovat, že jedinou vyloženě fungující součástkou se tak stává hudba, která je skutečně velmi dobře zvolena. Klidně se přiznám, že mi některé položky ze soundtracku již několik dní se slušnou frekvenci hrají doma. Jenomže pak si na druhou stranu říkám, že do kina přeci chodím především kvůli jiným věcem. Co z toho všeho vyplývá? Být vámi, seženu si výborný soundtrack a dávám ruce od filmu pryč.

Možná si teď říkáte, kam že se podělo nějaké hodnocení či popis děje, ale o něco takého přeci ve filmech tohoto ražení vůbec nejde. Když bych přesto chtěl hodnotit, pak bych musel jenom cupovat a nadávat nad nesmyslnostmi, kterými je scénář doslova prošpikován. Ale pokud bych měl Rychle a zběsile ve zkratce popsat, pak by to vypadalo zhruba následovně: Sean Boswell je frajírek - miluje auta - dělá jeden průšvih za druhým - přicházejí konflikty se zákonem - Sean musí opustit svojí rodnou zem - stěhuje se za otcem do Tokia - začíná studovat na tamní škole - japonština snadno a rychle za pár dní - seznámení se s místní kočkou - seznámení a skamarádění se s místním loserem - seznámení se s místními drsňáky - pokus o sbalení místní kočky - okamžité vytočení místních drsňáků - zjištění, že místní drsňáci ovládají drifting - Sean neumí driftovat - Sean rozbíjí nějaké to auto - Sean umí driftovat - závěrečný závod na život a na smrt s nejdrsnějším ze všech místních ultradrsňáků - žili spolu šťastně až do smrti.